Viz též článek na Wikipedii

(1892-1971)

Básník, překladatel, kreslíř, grafik a v neposlední řadě pastýř ovcí a koz Bohuslav Reynek byl příslušníkem té části čapkovské generace českých umělců a intelektuálů, která už v počátcích moderny odvrhla možnost nalezení smyslu umění ve formálním experimentu. Spíše jej hledala v souladu svého osobního přesvědčení či své – v Reynkově případě katolické – víry s řádem přírodního světa a jeho přirozenou estetikou. Po studiu na německé reálce v Jihlavě zběhl po čtrnácti dnech z vysoké školy, aby se mohl plně věnovat svým intelektuálním zálibám. K největším patřilo samotářské dlení ve zdánlivé chudobě, ale ve skutečnosti spíše v jakési františkánské prostotě jeho rodného stavení v Petrkově u Havlíčkova Brodu, kterému spolu se svými zvířaty vtiskl svou tvář, podobně jako se toto obydlí otisklo do jeho díla grafického. Po vzoru Josefa Floriana a jeho Dobrého díla se po válce pokoušel o své vlastní nakladatelství, inspirován Josefem Čapkem vytvářel linoryty, psal básně a překládal z francouzštiny a němčiny. Od poloviny 20. do poloviny 30. let se intenzivně věnoval kresbě, a to hlavně za svého desetiletého pobývání v Grenoblu, kde žil se svou francouzskou manželkou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a dvěma syny, Danielem a Jiřím. Od roku 1936, kdy odešel i s rodinou z Grenoblu, až do smrti v roce 1971 žil v Petrkově, zcela pohroužen do svého grafického a básnického díla, které komunistický experiment poškodil jen nepřímo. Reynek nebyl od roku 1948 až do poloviny 60. let vydáván ani vystavován, přesto se již v závěru tohoto období stával předmětem kultu. Ačkoliv byl samouk, je dnes jedním z nejvýše ceněných českých grafiků. Vytvořil sugestivní a nadčasové dílo na neortodoxně vnímané hranici mezi kresbou a grafikou – zejména ve svých kolorovaných hlubotiscích s monotypy, i na rozhraní světa viděného a neviditelného – v přírodních scénách a starozákonních i novozákonních výjevech odehrávajících se v okolí jeho domu. Toto dílo je svědectvím o zcela ojedinělém, neboť naplněném vzdoru vůči umění bez ducha, pokroku bez cíle a modernímu světu vůbec.

Úvodní text knihy Pavla Chalupy Bohuslav Reynek (1892-1971),
vydalo nakladatelství Arbor vitae, 2011


První sníh na petrkovském statku, lept, 1958


Pastorale, suchá jehla (1947)


Job v zimě, suchá jehla (z cyklu Job, 1949)